wz


MENU
Novinky
Ke stažení
Články
Odkazy
Kontakt
Diskuze o Tarii
Diskuze o Spáru

MODULY
Taria
Záhvozdí
Severní Taria
Pohraničí
Jihozápad

ZLÍNSKÁ BUŇKA
O nás
Osobní stránky
Tarij. družina

PŘÍSPĚVKY ČTENÁŘŮ
Dobrodružství
Svět
Družiny

  O nás     

"Jsme úchylové, ale největší z nás je bla bla... hrajeme si na písečku už od tří let, bla , bla...."

Výše uvedená věta, která tu původně tvořila jediný komentář a jejímž autorem je Pecan, se zakládá na pravdě, ale žádá si určité doplnění.

Historie

V současné době pokračuje v tvorbě příběhů k Tarii skupina lidí, která by se dala označit jako "Zlínská RPG buňka", ačkoliv většina jejích členů už před nějakým časem přesídlila ze Zlína do Brna nebo do Prahy. U jejího vzniku stojí trojice kamarádů (Pecan, Paja a Charlie) ze zlínského gymnázia na Lesní čtvrti, kteří profesory tohoto ústavu psychicky ničili v letech 1992-1996. Kromě jiných důležitých věcí, jako je kreslení si v hodinách bilogie, se tahle trojice začala už od prvního ročníku prohánět po neprobádaných pláních RPG, v té době pochopitelně Dračího doupěte. První Paní jeskyně jim dělala sestra jejich spolužačky Vandy a tehdy ještě měli z Bílého hradu pocit, že "tohle je přesně ono". Naštěstí tenhle pocit nepřečkal první prázdninovou chatu (ano, ano, Dolníkovic bývalý zájezdní hostinec na Třebíčsku a Pecanovo nezapomenutelné "Hm, škoda"). Zato vydrželo nadšení a tak se postupně začali přidávat kamarádi, partnerky a známí. Dneska by se za členy téhle party daly označit více než dvě desítky lidí, kteří spolu kromě občasných RPG sedánků podnikají i spoustu jiných věcí - každoroční výpravy do Jeseníků, historický šerm a břišní tance, hraní v různých kapelách, návštěvy čajoven a vůbec kde co. Hraní RPG pod všemožnými systémy se ale stále drží, mimo jiné i díky nevyčerpatelnosti a genialitě Zdeni (Pochválen buď!), který pořádá nové a nové víkendové Celascony ve starém Hřibovic mlýně v Komni. Na naše nadšení pro hru zatím neměla vliv studia na výškách, absolvování vojny ani zařazení mnohých do pracovního procesu. Je tedy dobrý výhled, že budeme hrát až do důchodku.

Styl hraní

Hráváme po skupinách tří až pěti hráčů na jednoho PJ. Každé dobrodružství, které někdo stvoří, si obvykle ostatní postupně po těchhle malých skupinkách zahrajou, ať už na nějaké chatě nebo přes víkend ve Zlíně či v Brně. Samozřejmě to vede k tomu, že vždycky, když se chceme rozpovídat o nějakém dobrodružství, musíme zjistit, jestli u stolu nesedí někdo, kdo ho ještě nehrál, abychom neprozradili zápletku a nepřipravili tak dotyčného o překvapení. Ve vedení hry a tvorbě dobrodružství se střídá hned několik lidí, nejčastějšími PJ jsou v poslední době Nanuk, Charlie, Žabža, Tor a Hobit.

Naše hraní vypadá obvykle tak, že na stole hoří svíčky a občas se pouští nějaká atmosférická muzika. Někdy ovšem taky hráváme venku, třeba na zahradě. PJ postupně uvede hráče do příběhu, popíše krajinu a roční dobu a nechá hráčům chvilku, aby se do svých postav vžili. Hráči i PJ samotný mluví během hry své postavy zásadně v první osobě ("Mohu se zeptat, co tu pánové hledají?") a snaží se je skutečně "hrát" - tedy napodobit občas výraz tváře, provádět nějaké typické gesto, křičet či šeptat tam, kde je to na místě apod. Když nastane v příběhu dramatický okamžik, hráči se dost často zvednou ze židlí, rozestavují se po místnosti stejně, jako jsou rozestavěné jejich postavy v příběhu, předvádějí, jak se na někoho vrhají nebo po někom sekají atd. Samozřejmě nejde o nějakou násilnou snahu. Děláme jen to, co nás baví a je pro nás přirozené (i když pochopitleně někteří lidé ovlivňují ostatní a strhávají je s sebou, ale nikdo není do ničeho nucen). Taky by bylo idealistické si představovat, že hra občas nesklouzne do smrště různých fórků a poznámek, které zcela rozloží do té doby tajemnou a hororovou atmosféru. Nebo že se občas nezakecáme o nějakém filmu nebo knížce. A proč by to tak taky nemělo být? Je to přece zábava.

Herní systémy

Začínali jsme na DrDu, ale našemu stylu hraní postupně začaly víc vyhovovat jiné systémy. Část z nás přešla na GURPS (díky, Nanuku) a část na 3. edici AD&D. Vždycky ale platilo a bude platit, že pravidla u nás nehrají moc velkou roli.

Jednotliví lidé

Přišlo nám, že by vás možná zajímalo, co jsme vlastně zač, jaké postavy hrajeme a jaké příběhy tvoříme. Proto jsme jednak začali vydávat naše dopňující moduly k Tarii a proto také chceme zavést jakési osobní stránky, kde si naše postavy i nás samotné můžete takřka "ohmatat". Jde tedy o umožnění jakéhosi "nahlédnutí pod pokličku", nikoliv snad o nějaký narcisismus, který je nám všem bytostně odporný a cizí (obzvlášť Pajovi ;-).

Než se postupně objeví osobní stránky, alespoň krátké představení těch, kteří zodpovídají za tento oku libý web:

Charlie (24) - já jsem bezpochyby duchem celého projektu, protože nebýt mě, tak dodneška furt jenom kecáme o tom, jak by bylo fajn dostat naše doupata mezi lidi.

Pecan (24) - jeho úsilí vděčíme za tyto stránky, budiž mu za to vzdán hold. Tvrdí o sobě, že není dobrý PJ, ale do každého dosavadního modulu dodal bonbónek v podobě dokonalého příběhu s vychytanou zápletkou.

Nanuk (28) - je vzácným spojením technicky vzdělaného systémového odborníka, který se zabývá pravidly hry a snílka s nemocnou fantazií, která chrlí stále nové a nové děsivé vize, jež dávají vzniknout těm nejpodivnějším doupatům.

Design and Coding: Instant Solutions