wz


MENU
Novinky
Ke stažení
Články
Odkazy
Kontakt
Diskuze o Tarii
Diskuze o Spáru

MODULY
Taria
Záhvozdí
Severní Taria
Pohraničí
Jihozápad

ZLÍNSKÁ BUŇKA
O nás
Osobní stránky
Tarij. družina

PŘÍSPĚVKY ČTENÁŘŮ
Dobrodružství
Svět
Družiny

  Zajímavosti o S. Tarii     

Obsah  

  Dvakrát stejná řeka
Varování : Pokud jste nehráli, nečtěte !

Když jsem v roce 1999 dopisoval na školním počítači popis města Drogadu do modulu Záhvozdí a přitom souběžně potil krev při přípravě na státnice, byl jsem přesvědčený, že do podobného podniku se už nikdy nepustím. Nejhorší na tom bylo, že ve svém fanatismu jsem si ohledně zkoušek říkal: „Hlavně ať prolezu“, zatímco ohledně Drogadu mi v hlavě znělo nesmlouvavé: „Musí být dokonalý, musí to být vzor!“ V každém případě kdyby se mě tehdy někdo zeptal, kdy se pustím do dalšího modulu, jenom bych si poklepal na čelo.

No vida, uplynul sotva rok a já se na prázdninách v Bretani přistihl, že na papíry, které nosím po kapsách, čmárám nejen útržky textů k písničkám ale i pořadí kapitol budoucího modulu. Asi to bylo tou romantikou, když jsme se s Hankou toulali po pobřežích a středověkých pevnostech – od korzárského města Saint Malo na severu až po vztyčené kameny Carnacu na jihu. Tohle putování se nepochybně na tváři Severní Tarie odrazilo, ale k tomu se ještě dostaneme. Hlavní je, že kromě předběžného výběru jeskyní se na těch ušmudlaných papírech z Bretaně, které mám dodnes někde schované, začala rodit myšlenka modulu, kde jsou dobrodružství a tématické popisy světa spolu propojeny a navzájem se proplétají jako kořeny dvou sousedících stromů. Ta se stala základem pro další práci.

A tak jsem do toho spadl znovu. Pochopitelně jsem dostal všechno, co jsem si zasloužil. Když jsem na podzim roku 2001 odcházel na vojnu a blížilo se datum, do něhož jsem měl Bouchimu odevzdat hotové texty, nebylo hotové jediné dobrodružství. Přitom Hobit mi svatosvatě slíbil, že doupě pošle z Kanady do konce dubna. Ostatní, kteří na holý pupek přísahali dokončit svůj díl práce do konce května, dostali teprve v průběhu června nejasný pocit, že jejich termín se zřejmě přiblížil a měli by pomalu začít něco dělat. Každý měl jinou strategii. Zatímco Hobit poslal doupě s dvouměsíčním zpožděním, ale kompletní, Paja odevzdal pouze Casterský zámek a ohledně Větrného mlýna se zahalil v tajuplné mlčení. Největší stratég byl Pecan, který odevzdával Cidaris po kouskách a v mezičase lavíroval pomocí nejrůznějších dotazů na téma, jak si kterou část představuju. Díky tomuto vývoji jsem začal být mírně hysterický. Mimo jiné i proto, že moje vlastní práce na modulu se taky teprve chýlila k začátku, přesněji řečeno neměl jsem ani ťuk a tušil jsem, že na vojně nebudu mít k dispozici počítač. Zasraná … pardon, zaslaná doupata jsem četl po večerech mezi psaním diplomky a studiem správního práva a vzhledem k blížící se uzávěrce byly moje reakce náležitě ostré. Pokud si chcete na vlastní kůži vyzkoušet, jestli byste moje editorské komentáře snesli, přečtěte si tenhle e-mail Pecanovi ohledně nedokončené Cidaris. Podotýkám, že Pecan dodnes při vzpomínce na toto období dostává do tváře výraz člověka, který spolykal hrst napínáčků a nyní opatrně zkouší na záchodě tlačit.

Jediný, kdo mi tedy už v průběhu letních prázdnin poslal z Kanady svého Císaře, byl Hobit. Vzhledem k dohodnutému dubnovému termínu to nebyl důvod k opěvování. Navíc Hobit strávil většinu mládí v Řecku, nezná ani české večerníčky a je schopen ze sebe vypustit takové věty jako "To ses ještě neposral, až uvidíš Herkula!". Bylo tudíž jasné, že stylistické úpravy jeho textu budou naprosto nezbytné. Prvního října jsem nastoupil na vojnu, a ačkoliv jsem měl to štěstí, že jako právník jsem vykonával přijímač v poměrně kultivovaném prostředí vyškovské vojenské akademie, o přístupu k počítači jsem si přesně podle předpokladů mohl nechat jenom zdát. Moje hysterie se stupňovala. Zbytečně, protože Bouchi stejně kvůli změnám v edičním plánu Altaru odložil vydání na příští rok. A tak nakonec dokončování modulu proběhlo na počítači vojenského útvaru 9700 v Kroměříži, na kterém jsem jinak předstíral plnění povinností právníka útvaru. Tímto bych chtěl slavnostně poděkovat podplukovníku Kopřivovi, svému bývalému veliteli, že mi tuto bohulibou činnost bez svého vědomí umožnil.
Velké odhalení >> 

Design and Coding: Instant Solutions