wz


MENU
Novinky
Ke stažení
Články
Odkazy
Kontakt
Diskuze o Tarii
Diskuze o Spáru

MODULY
Taria
Záhvozdí
Severní Taria
Pohraničí
Jihozápad

ZLÍNSKÁ BUŇKA
O nás
Osobní stránky
Tarij. družina

PŘÍSPĚVKY ČTENÁŘŮ
Dobrodružství
Svět
Družiny

  Vein (a Kryštof)     

Obsah  

  Vlastními slovy
„I já vám přeji „poplúdnije dóbre“. Jak jste mě to oslovil? Bochtoš? To v té vaší místní hatmatilce znamená bohatý člověk, ne? No to je dost přehnané. Nežiju si v kdovíjakém přepychu, ale – Hej, gaspódynij, iž dva góbny! – ale pivo ti objednat můžu, dědo. Já vím, že mi nerozumíš. Ale mám zrovna povídavou a ty máš jistě žízeň. Dejme to dohromady a oba budeme odcházet spokojení. Co ty na to? Vidím, že se zubíš, to je dobře. A pivečko už se nese.

Máte příjemný kraj. Pohostinný. Věřil bys, že jinde musím často svoje zašpičatělé uši schovávat pod hučkou a nechávat si narůst řídké vousy, aby ve mně lidi nezvětřili elfí krev? Co vrtíš hlavou? Nevěříš? A tak, nerozumíš. No, vždyť jsem tě varoval. Tak seď a pij.

S tou mojí krví je to vůbec celé na levačku. Všechno je obráceně, než by mělo být. Kdyby ten chytrolín, co to zasunul do mojí matky, byl člověk a ona elfka, mohl jsem si žít v pohodlí a zahálce. Mohl jsem být bochtoš, jak bys řekl ty. No, bochtoš, ano. Přestaň kývat, jako bys věděl, o čem je řeč. Víš prd.

Předpokládá to samozřejmě, že by moje hypotetická máma, elfka, byla ve stejném postavení jako moje skutečná máma, lidská žena. A taková elfí šlechtična by si to těžko nechala udělat od člověka. I když i takové případy prý byly. Něco na vás lidech je, taková dobyvačná dravost, která … k sakru. Už v tom zase lítám. Na vás lidech. Ještě že mi nerozumíš, bratříčku.

No zkrátka a dobře, žádné řeči nezmění nic na tom, že moje máma byla urozená žena a můj otec urozený elf. A protože u lidí se urozenost dědí po otci a u elfů je to více méně naopak, tak výsledkem jsem já. Zcela neurozený zmetek. I když u elfů alespoň nejsem bastard, ale právoplatný potomek, když už nic jiného. Zato mám na obou stranách spoustu urozených sourozenců.

Dělal jsem si z toho jako malý dokonce legraci. Víš, co znamená v elfštině „Vein il´Élthred, Hýr te Kháss´aéh Thatah“? To je po tarijsku Vein z Elfburgu, pán na tvrzi Skalka. A překládám ti to jenom proto, že mi nerozumíš a nemůžeš mě udat. Protože říct tohle tarijsky je svévolné přisvojování si titulu, který může udělovat pouze vévoda nebo kníže.

Jenomže když se to řekne elfsky, je to čistá pravda. Z elfského pohledu na věc jsem zdědil modrou krev po své matce. A i když mi lidské zvyklosti nedávají právo na dědictví – konec konců, nejsem ani nejstarší – mám právo nosit alespoň její titul, takže si nic neprávem nepřisvojuju. Vidíš, co dokáže jazyk? Vy, lidé, jeho schopnosti hrozně podceňujete. I v jiných oblastech, mezi námi. No tak, utři si tu slinu z koutku, v téhle souvislosti je to dost nechutné. A tak, ty máš prázdný korbel – Gaspódynij, iž dva... – anebo radši ne. Já už toho dneska vypil moc. Ach tak, vy už je nesete. No nic, tady jsou peníze a přisuňte je tadyhle dědovi, ať to vypije na moje zdraví. Já se jdu nahoru vyspat.

A dědku. Hej! Ne že budeš kdekomu na potkání povídat, co jsem ti tu vyprávěl. Co se zas zubíš? Ach tak. Bochtoš, říkáš! No jo, už jsem klidný. Tak dobrou.“
Života běh >> 

Design and Coding: Instant Solutions